Máma XXXL
Dnes jsem s hrůzou v očích a zatajeným dechem shlédla dokument na TV Nova, kde hlavní hvězdou byla 29letá matka dvou dcer Renné, která vážila přes 400kilogramů.
První, co mi problesklo hlavou bylo „Ježiši kriste“ a upřímně mi bylo chvílemi i zle. Nechci tvrdit, že musíme mít všichni výborné BMI, ale forma patologické obezity je vážně extrém ke kterému se někteří blíží. Koukala jsem i na pořad Jste to, co jíte a nechápala jsem, čemu se vlastně ty lidi diví, pokaždé když otevřeli ledničku, tak první čeho jsem si všimla byla většinou absence vitamínů obsažené v ovoci a zelenině. Maximálně ve dvířkách lednice byly nakládané okurky a v šuplíku cibule a brambory.
Neříkám, že jsem nějaká sportovně založená holka, co nenavštíví fast food, jí zdravě a má bezchybnou figuru (co si budeme povídat, snad žádná žena není se sebou 100% spokojená) Ano patřím k těm mrchám, které klidně sežerou celou kachnu a prakticky nepřiberou ani deko. Takže pochopím i diskuzi tipu „Tobě se to ale kecá a poučuje!“ Vím, že jsou lidé, kteří jsou nemocní třeba se štítnou žlázou, cukrovkou a snaží se s nemocí bojovat a o těch tento blog není.
Ano jsou chvíle, kdy každý z nás uteče k jídlu, vídáme to i ve filmech, kdy opuštěná žena sedí s depresí u romantického filmu s obrovskou miskou zmrzliny. Klasickým obrázkem je obézní člověk, který tvrdí, že jí, aby utekl před nějakými problémy, poté brečí, protože se do něj ostatní naváží právě kvůli jejich tloušťce, nakonec se tedy zavřou před světem doma, ale nemohou si za to náhodou sami? Málokdy vidíte, že by za své problémy opravdu obvinili sebe samotné. Neumí si říct prosté slovo ne.
Co mě v mámě XXXL šokovalo, byl počet těchto lidí, kteří opravdu nejsou schopni ani vstát z postele a bez pomoci ostatních by jistě zemřeli. Myslím, že odhadují počet na 2 000 000 lidí.
Nedokážu si představit chvíli, kdy si člověk řekne, že už ráno z té postele prostě nevstane. Jak je možné, že to nechají dojít až tak daleko? Není to náhodou chyba i rodiny a přátel? Matka, otec a nějaký kuchař v klidu vyprávěli, co dokázala sníst a jak ji chutnalo. Nikdo do ní nezačal cpát zeleninu či jakékoliv zdravé jídlo v menších dávkách, ale dávali ji hamburgery, hranolky a steaky v obřích dávkách a nikdo ji nezavolal doktora, dřív než si lehla a již nedokázala vstát. Sama se neumyla, nedošla si ani na záchod a nemohla obejmout své dvě dcery. Pro mě je to naprosté peklo, do kterého se člověk dostane vlastní vinnou! Neumím si představit, že bych byla odkázána na lůžko a nemohla se ani hnout a to ne díky nehodě, která by mě potkala, ale kvůli tomu, že se přežírám.
Byla odmítnuta několika lékaři, chápu, že to muselo být pro ni ponižující, ale i přesto ponížení, kterým kvůli své tloušťce prošla, dokázala přijet domů a sníst množství jídla jako pětičlenná rodina místo toho, aby si řekla ne! Jedna z aktérek pořadu, která obvinila lékaře z nedbalosti (svým způsobem s ní souhlasím) řekla, že se diagnóza patologické obezity neobjevila u Renné ze dne na den! Proč svoji váhu neřešila dříve? Vždyť už jako dvousetkilová musela mít problémy.
Její malá dcera řekla, že máma jedla, dokud ji nebolel žaludek a ona sama se začala v jídle hlídat, aby nedopadla jako ona. K obezitě sice můžeme mít genetické předpoklady, ale to přeci nemůžeme brát jako omluvu proto, že obézními jsme. Při zjištění množství jídla, které snědla mě napadla i otázka „Kde se berou finance na to, aby se uživila 400 kilogramová žena?“
Kdy dojde k tomu zlomu, že si opravdu ten dospělí člověk lehne, cpe se a nechává si otírat zadek jako mimino? Myslela jsem si, že každý v duchu má svoji hraniční váhu, za kterou se zuby nehty nechce dostat.
Jsem 100% pro těmto obézním pomoci, ale nedá se tomu předejít? Snad v každém nákupním centru je nějaký ten fast food, kde sedí rodiče se svými dětmi. Dospělí sami často nevědí, že se stravují špatně a učí to i své děti. Potřebujeme osvětu a proto schvaluji veškeré pořady, kde nás upozorňují na chyby v našem jídelníčku jako například že správná šunka má mít více než 80% masa.
Obezita je jeden z velkých problémů naší doby, neměli bychom ho zlehčovat stejně jako jeho opak anorexii a další poruchy příjmu potravy. V tomto případě bychom měli zvolit pravidlo zlaté střední cesty.
Tereza Paterová
Sbohem, meruňková marmeládo!
Nedávno jsem se probudila s chutí na kakao a obyčejný rohlík s máslem a meruňkovou marmeládou. Naštěstí mám obchod opravdu kousek a tak jsem s nadšením vyrazila. Vstoupila jsem do příjemně vychlazené prodejny s jasným cílem nákupu a rozhodnuta, že se nenechám ničím jiným zlákat.
Tereza Paterová
Cestování v MHD aneb mám si nechat všechno líbit?
Nechci dnes řešit generační problémy či otázku, zda se má či nemá uvolňovat v MHD místo k sezení starším občanům. Většinou se setkám s poděkováním, někdy mé automatické, milé gesto nemá žádnou reakci, občas se setkám i s odmítnutím a stává se, že reakce by se dala označit za silnou negaci. O MHD v Praze by se dalo napsat tisíce blogů a stále bychom měli prostor k tomu, abychom psali dál a dál. Můj dnešní příběh jsem se, ale rozhodla publikovat.
Tereza Paterová
První láska...
To gentlemanství v podobě, kterou by jen člověk těžko hledal v tak mladém chlapci. Jen se v zájmu malých slečen modlím, aby mu to zůstalo a nedvořil se tím, že dívky bude tahat za vlasy či jim ničit bábovičky!
Tereza Paterová
Bezdomovec v popelnici a já?
Při beztarostném otevírání víka, kdosi zvolá „zavři“! Krve by se ve mně nedořezal! Co teď? Šok, který jsem právě prožívala mě přimrazil v neobvyklé pozici.
Tereza Paterová
Zubař aneb můj včerejší skutečný horor!
Předtím než začnu popisovat svůj včerejší zážitek, tak bych ráda předeslala, že se o své zuby opravdu starám. Čístím je dvakrát denně, používám mezizubní kartáčky i zubní nit, snažím se docházet pravidelně! Bohužel je můj chrup v žalostném stavu, i když jsem do něj investovala majlant!
Tereza Paterová
Zpověď
Pokaždé, když se vracím domů, se před mojí ulicí nadechnu ve své hluboké dekadenci a vyhlížím Tvé auto. Stál by si tam aspoň zpola tak zmatený a rozervaný jako já? Zakletá v čase, v dobách minulých.
Tereza Paterová
snad je to láska
Párkrát jsem se snažila napsat báseň, vím, že nikdy nebudu poetičkou v pravém slova smyslu, avšak mě jejich tvorba baví a snad proto bych Vám ráda jeden z mých pokusů představila.
Tereza Paterová
Černý déšť
Párkrát jsem se snažila napsat báseň, vím, že nikdy nebudu poetičkou v pravém slova smyslu, avšak mě jejich tvorba baví a snad proto bych Vám ráda jeden z mých pokusů představila.
Tereza Paterová
Strom
Párkrát jsem se snažila napsat báseň, vím, že nikdy nebudu poetičkou v pravém slova smyslu, avšak mě jejich tvorba baví a snad proto bych Vám ráda jeden z mých pokusů představila.
Tereza Paterová
Pravidlo tří dnů - Blbost!!!
Najednou se k Vám dostane pravidlo tří dnů a tak celé tři dny čekáte, v hlavě Vám neběhá nic jiného než čas ukrajující ty tři dny. Někdy čekáte i déle, v záplavě myšlenek Vás napadne se ozvat první, protože, co když ten druhý si myslí, že Vy vyznáváte pravidlo tří dnů. Napíšete...
Tereza Paterová
Fandí tato doba promiskuitě?
...Již několikrát jsem od pánů tvorstva slyšela, že muž, který vystřídal desítky sexuálních partnerek je borec, ale žena, která by měla ten samý počet partnerů je hned hanlivě označována jako běhna či matrace!...
Tereza Paterová
Záchodové prkénko aneb důvod k hádce?
Ze svého omylu jsem tedy procitla a s nepochopením v očích jsem byla svědkem, jak velký problém to ve skutečnosti je. Má tedy muž pokaždé prkénko zvednout a posléze položit? Nebo ho má žena pokládat? Co instalace mušle?
Tereza Paterová
Když se strašpytel dívá v noci a sám na horor...
Za hodně dlouhou dobu mě film vážně vyděsil natolik, že mě dohnal mě do situace, kdy jsem přemýšlela jak se bez úhony dostat z obýváku na záchod!
Tereza Paterová
Starý deník, nové já...
Při pomalém balení mých věcí jsem našla svůj „ztracený náctiletý deník“. Uvařila jsem si čajík a pečlivě se začetla. Byla jsem v šoku z toho, jak se změnil můj postoj k sobě samé. Tolik nenávisti k vlastnímu bytí, plno sebelítosti, smutku ze svého vzhledu, bolesti, podceňování a deprese z nepochopení...
Tereza Paterová
Rozchod
Cítím vinu za jeho bolest. Rozchod samotný je po každé těžký, i když jste ten, kdo to ukončil. Vím, že konec nechápe, neví, kde se stala chyba a já mu nedokážu odpovědět, tak aby mě pochopil...
Tereza Paterová
Mít rád je vzácnější....
Dříve jsme měli rádi nebo dokonce zbožňovali svíčkovou a dnes ji milujeme, ze slov velkého citu jsme vytvořili nějaký gurmánský žebříček chutnosti.
Tereza Paterová
Valentýn aneb svět se proti mně snad spikl
Celé nákupní centrum bylo poseto srdíčky, z výloh květinářství na mě svítilo datum 14.2., pekařství nabízí koblížky ve tvaru srdce, v papírnictví je k vidění balící papír se srdíčky, v nákupních košících se objevují kýčovité postavičky, které svírají srdíčka, přáníčka nám vyznávají lásku
Tereza Paterová
Co je po happy endu?
A co muži? Těm se přeci taky četly pohádky, nebo ne? Mám pocit, že většině jiné než nám a proto se nám smějí, když pláčeme u přeslazeného dojáku
Tereza Paterová
Poslední cigareta?
Netuším, co se stalo, ale rozhodla jsem se, že s tím vážně skončím. Asi jsem na sebe chtěla být hrdá! První velká zkouška mé odvahy nastala
Tereza Paterová
Miláčku ráno prostě NE!
Nechápu, jak někdo může mít chuť pomilovat se s někým, kdo sotva otevřel oči plné ospalek a nemůže ani promluvit, protože má v puse jako v polepšovně!
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 32
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3008x